Kam šlápla britská noha, tam se dobře žije. I tak se dá interpretovat aktuální žebříček měst podle kvality života. Osm z deseti nejlépe hodnocených měst je totiž z bývalého britského impéria, Austrálie, Kanady či Nového Zélandu. Mezi Melbourne, Vancouver, Toronto, Calgary, Adelaide, Sydney, Perth a Auckland se vklínili akorát dva reprezentanti Evropy: na druhém místě rakouská Vídeň a na osmém finské Helsinky.

Kontinuální průzkum mezi 140 městy říká, že během pěti let se podmínky pro život zlepšily v 31 městech a zhoršily v 51 městech. Do hodnocených faktorů stability, zdravotní péče, kultury, životního prostředí a vzdělávání se samozřejmě promítly i politické krize: „Zvláště události na Ukrajině měly podstatný negativní efekt na města jako Kyjev, Moskva či Petrohrad.“ Průběžně klesá i hodnocení syrského Damašku či thajského Bangkoku. Jako úplně nejhorší město k životu byl vyhodnocen Abidžan z Pobřeží slonoviny a hned před ním lybijský Tripolis.

 

Bratislava jede

Výrazně si polepšila i hlavní města postkomunistické střední Evropy. Zatímco regionální premiant Vídeň během pěti let v hodnocení mírně klesl, podmínky k životu se zlepšily v Budapešti, Praze či Bratislavě. Z této trojice si nejlépe stojí maďarská metropole, následuje Praha. Výrazně si ovšem polepšilo poslední z trojice měst Bratislava, která postupně stahuje náskok Prahy v kvalitě života. Bratislava se dokonce podle hodnocení EU dostala mezi deset měst, kde se od roku 2009 nejvíce změnila životní úroveň k lepšímu.

 

Spokojení Pražané

Jedna věc je ale hodnocení expertů, druhá subjektivní hodnocení samotných obyvatel. O tom se můžeme dočíst v jiné studii z minulého roku, a to v průzkumu veřejného mínění Eurobarometru. V mapování kvality života 79 evropských měst a 4 příměstských oblastí nejlépe dopadl dánský Aalborgh, kde žije spokojeně 99 procent obyvatel. Následuje Hamburk, Curych, Oslo, Kodaň a Groningen. Pražané z tohoto průzkumu vyšli jako celkem smíření se stavem svého města – 90 procent jich vyjádřilo spokojenost (stejně jako ve Varšavě), v Bratislavě 86 procent a v Budapešti jen 83 procent.